"Opravy a celkové restaurování strojního vybavení trvaly téměř 3 roky a náklady na opravu činily více než 15,5 milionu korun. Na financování se podílela Evropská unie prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, dále pak Plzeňský kraj a Západočeské muzeum v Plzni," uvedl náměstek pro oblast kultury a památkové péče Vladislav Vilímec. Během oprav byly zjištěny zcela nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí vývoje hamru a historie zpracování železa na Dobřívsku. Historii vodního hamru v úvodu slavnostního otevření shrnul ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Otevření restaurované národní památky se za Plzeňský kraj zúčastnila také náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Marcela Krejsová a náměstek Pavel Čížek.

Jedinečnost vodního hamru v Dobřívi spočívá ve funkčnosti celého zařízení a dochovaném stavu z konce 19. a počátku 20. století. Budova hamru byla postavena v 18. století na místě staršího dřevěného hamru ze 17. století. V 18. století byla součástí objektu vysoká pec na zpracování železné rudy, jejíž pozůstatky byly nalezeny při opravách v roce 2019. Podoba vybavení odpovídá polovině 19. století, později byla doplněna o další stroje na konci 19. století.

Hamr je poháněn čtyřmi vodními koly náhonem z rybníka v těsném sousedství objektu. Dvě vodní kola pohánějí dva velké nadhazovací hamry, třetí kolo pohání transmisní rozvod pro hamernické doplňkové stroje (nůžky, brusky, dynamo). Současně pohání i dvojici menších stlačovacích hamrů. Čtvrté kolo je určeno pro pohon dřevěného kazetového měchu pro vyhřívací pec. Nedílnou součástí objektu je výheň a kovářské předváděcí pracoviště.

Obdobné zařízení se nikde jinde ve střední Evropě nedochovalo v provozu a nezměněné podobě od 19. století. Na hamru je předváděna funkčnost zařízení a kovářské hamernické práce pod buchary i ruční práce na kovadlině. Hamr je umístěn v přírodním prostředí bez okolní zástavby na okraji obce Dobřív.