PlzeňDnes.cz
PlzeňDnes.cz » Zpravodajství » Zprávy

Příběhy z plzeňských kostelů vypráví o zázracích i čertovské nepleše

30.12.2020
Zimní období, kdy se brzy stmívá a panuje ponuré počasí, je skvělou příležitostí k vyprávění tajemných a strašidelných příběhů. Celá řada se jich traduje o plzeňských kostelech a dalších svatostáncích a není v nich nouze o zázraky, potrestané lumpy nebo o čerty.
Foto: Karel Kocourek
Hned několik pověstí se vypráví o nejvýznamnější plzeňské dominantě, katedrále sv. Bartoloměje. Za nejvzácnější památku toho chrámu se považuje gotická socha Panny Marie nazývaná Plzeňská madona. Vznikla už ve druhé polovině čtrnáctého století a bývá umístěna na hlavním oltáři. Vyniká pečlivým zpracováním vlasů, šatů a rysů v obličeji. Socha je podle pověsti dílem slepce, kterého si Panna Marie sama zvolila a dodala mu potřebné nástroje, přestože neměl se sochařstvím žádné zkušenosti. Po dokončení sochy mu za odměnu vrátila zrak.

Říká se, že její rysy jsou natolik živé, že se její výraz proměňuje. O léčivých schopnostech sochy pak svědčí řada zápisů v plzeňském církevním archivu. Řada lidí prohlašovala, že díky modlitbám k Plzeňské madoně se vyléčili z nemocí a zbavili se bolesti, přestože to doposud vypadalo beznadějně. Historii Plzeňské madony, která patří k nejcennějším gotickým uměleckým dílům u nás nyní představuje výstava v Západočeské galerii v Plzni.

O andělíčka štěstí se opíral kat
S katedrálou se pojí také asi nejznámější plzeňská pověst o andělíčku "Vošáhlíkovi". Kdysi dávno měl mít svatbu místní kat, jenže ten měl zakázáno vstoupit do církevního chrámu, protože jako popravčí měl moc nad životem a smrtí, a lidé se ho báli. Musel proto k obřadu poslat místo sebe zástupce a na nevěstu si počkat venku u bočního oltáře. Jak se tam vkleče modlil, opřel se po chvíli rukou o mříž zdobenou andělíčky. Místní lidé ho zahlédli a začali věřit, že když si sáhnou na stejného andělíčka, přinese jim to štěstí, protože o katovi se také říkalo, že má kouzelnou moc. Pověra se udržela dodnes a při procházce po náměstí je často vidět, jak kolemjdoucí odbíhají si sáhnout na andělíčka, který je za ty roky ohlazený tak, že připomíná stříbrnou kuličku.

Za vysokou věž může smlouva s čertem
Čertovská historka se zase váže ke stavbě katedrály, konkrétně k důvodu, proč má jen jednu věž. Stavbu měl na starosti jistý Tadeáš. Byl uznávaný pro svoji šikovnost, ale zároveň se o něm vědělo, že je hrozný lenoch. Stavba se táhla už několik let a z budoucí katedrály stály jen základy. Jednoho dne k večeru Tadeáše vyhledal tajemný muž zahalený do dlouhého pláště. Slíbil, že zařídí, aby katedrála i s oběma plánovanými věžemi do rána stála. Stačí, když mu na oplátku Tadeáš podepíše úpis vlastní krví.

Stavitel na to přistoupil a už jen zíral, jak na náměstí vtrhla tlupa čertů a pustila se do práce. Jenže to byla zlomyslná banda a namísto dvou věží použili všechen materiál na jednu věž sahající až do mraků. Ráno bylo hotovo a plzeňští obyvatelé zírali na dokončenou katedrálu. Někdo zahlédl i to, jak se vedle Tadeáše zničehonic zjevila tmavá postava, zahalila ho do svého pláště a oba navždy zmizeli. Z čertovského vtípku si však Plzeňané nic nedělali, vysoká věž se jim zalíbila a místní lidé jsou na ni hrdí dodnes. Jak by taky ne, jde o nejvyšší kostelní věž u nás a je z ní nádherný výhled. Zajímavostí přitom je, že podle původního plánu měly opravdu stát věže dvě, jenže v šestnáctém století rozestavěná věž vyhořela a k dokončení nedošlo, protože mezitím vyšla stavba kostelů se dvěma věžemi z módy.

Chamtivý hrobník trestu neušel
Strašidelná pověst se pojí s kostelem Všech svatých v plzeňské části Roudná, jehož základy pochází už z románského období a obklopuje ho hřbitov. Příběh vypráví o dívce, která zemřela v den, kdy měla mít svatbu. Udusila se, když zhltla dvě tvarohové homole. V bílých šatech a s nasazeným snubním prstenem ji uložili do rakve v márnici u kostela. Místní hrobník byl ale chamtivec a chtěl se zmocnit dívčina prstenu. Otevřel rakev, a protože byl prsten moc těsný, rozhodl se ho odříznout. Sotva se nůž dotkl dívčina prstu, zdánlivá mrtvola se s výkřikem probrala a utekla. Hrobník se ze šoku zhroutil a dlouho blouznil v horečkách.

Podle jiné legendy se poustevníkovi, který žil nedaleko kostela Všech svatých, zdál sen o dalším hrobníkovi. Ve snu hrobník vykopal mrtvolu mladé dívky a přenesl ji na jiné místo. Poustevník o svém snu řekl úřadům, ti mu uvěřili, šli hrobové místo zkontrolovat a opravdu ho našli rozhrabané. Hrobník se k činu přiznal a skončil na popravišti.

Kdo by ještě strašidelných historek neměl dost, může zamířit do plzeňského Muzea strašidel. Dozví se tu například příběh o strašlivém Radoušovi, který se narodil s oslíma ušima, kozí bradou a kančími tesáky. Ošklivec prý na svém hradu Radyně povraždil postupně šest manželek. Jeho přízrak podle vyprávění místních obchází v okolí hradu, a když ho někdo spatří, brzy se přižene silná bouřka.

Do Plzně doputoval i věčně bloudící Žid
Kromě křesťanských svatostánků se pověsti vypráví také ve spojitosti s židovskými památkami. V Plzni stojí Velká synagoga, která patří k největším v Evropě. Židovská komunita ve městě žila už ve středověku, ale soužití s ostatními obyvateli neměla jednoduché. Turistické informační centrum pořádá komentované prohlídky nazvané Židovská Plzeň, kde se mohou zájemci o pohnutých osudech obyvatel od středověku až do současnosti dozvědět více.

S Plzní se pojí například vyprávění o Židu Ahasverovi, kterého podle bible Ježíš odsoudil k věčnému bloudění za to, že mu na Poslední cestě odmítl podat občerstvení. Tento Žid měl po staletích na cestách doputovat i do Plzně, kde v té době řádil mor. Podle jedné verze doufal, že se nakazí a ukončí tak své utrpení, podle druhé verze doufal, že ve městě, které mělo přízeň papeže, získá přímluvu a odpuštění. Podle obou verzí se mu však cíl nesplnil a musel bloudit dál, protože ho měšťané vyhnali. Pověsti vypráví také o židovských pokladech ukrytých například v nyní již přestavěném Guldenerově domě na náměstí Republiky, které ale údajně hlídá duch.



Autor: Petra Hanzlová
Sdílet: Sdílet na Facebooku Sdílet na X

Další články z rubriky Zprávy

V Rokycanech se otevřela první veřejná ekologická toaleta v Česku

Město Rokycany v polovině dubna slavnostně otevřelo novou kompostovací veřejnou toaletu finské technologie, jedinou svého druhu, za účasti finského velvyslance v České republice Pasi Tuominena. Toaleta od společnosti BIOCULTUS je udržitelná, ...

V loňském roce zaplatila VZP za léčbu hemofilie téměř miliardu korun

Hemofilie je vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve. Vloni se s ním léčilo 1326 klientů VZP (dvakrát více mužů). Léčb ...

ČSOP: Nové tůně nejen pro obojživelníky aneb ochrana přírody bagrem

Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnick ...

Lesy ČR obnovily na Plzeňsku dvě historické nádrže a tůň s vodou ze zámecké studánky

Kamýky a U Kostelíka, dvě zaniklé historické průtočné vodní nádrže, i tůň zanesenou sedimentem obnovily Lesy České republiky za devět milionů korun ne ...

Hračka Jeepu na baterie představuje vážné riziko, zjistila inspekce

Česká obchodní inspekce zjistila, že na vnitřním trhu je v nabídce výrobek, který představuje vážné riziko pro životní prostředí. Jde o výrobek Hračka ...





Sobota 20.4.2024
Plzeňský kraj
Další regiony »






Nastavení cookies | GDPR | O nás, kontakty | Přidat firmu | O regionu | Nabídka našich služeb | Inzerce-Dnes.cz | Práce v ČR | InfoDnes.cz
InfoDnes.cz
Sdružení regionálních portálů

Kraj Vysočina
HavlíčkůvbrodDnes.cz
JihlavaDnes.cz
TřebíčDnes.cz

Liberecký kraj
LiberecDnes.cz

Ústecký kraj
ÚstínadLabemDnes.cz

Plzeňský kraj
PlzeňDnes.cz

Jihočeský kraj
ČeskéBudějoviceDnes.cz

Jihomoravský kraj
BrněnskoDnes.cz

Olomoucký kraj
OlomoucDnes.cz

Zlínský kraj
ZlínDnes.cz

Moravskoslezský kraj
OstravaDnes.cz

Copyright © 1/2009-2024 M+MP spol. s r.o. InfoDnes.cz | Webdesign & webprogramming © PD | RSS InfoDnes