V Plzeňském kraji najdeme celou řadu firem, které jsou v boji s onemocněním covid-19 velmi aktivní a také velmi úspěšné. Úspěch slaví například firma WPA, která se primárně zabývá výrobou součástek pro letecký průmysl. Právě toto odvětví se však v důsledku coronavirové krize dostalo do útlumu. Firma se ale na jaře 2020, tedy hned po vypuknutí první vlny coronavirové pandemie, přeorientovala na výrobu velmi kvalitních respirátorů, s nimiž boduje i za hranice České republiky. Původně vedení WPA chtělo zajistit ochranné prostředky proti infekci primárně pro své zaměstnance, protože jich na trhu byl nedostatek, stejně jako filtrů a ostatního vybavení. Na projekt nanomasky vyčlenili své zkušené vývojáře a technology a po pár týdnech, tedy v opravdu rekordním čase, měli hotový první prototyp masky i se sadou filtrů. Od prvního prototypu masky bylo vytvořeno více než 100 modifikací a do vývoje investováno přes 100 milionů korun. Výsledkem jsou certifikované dekontaminovatelné polomasky s filtry převyšujícími účinností FFP3. Filtry dokáží zachytit 99,995 % škodlivých částic a samotný materiál masky a její filtry mají minimální životnost 10 let. Plzeňské nanomasky z WPA Nanotechnologies testovali hasiči, zdravotníci a policisté v první linii. Nyní ji používají zdravotnická a sociální pracoviště napříč celou Českou republikou, hasiči, vězeňská služba, policie, zaměstnanci Správy a údržby silnic Plzeňského kraje a mnoho dalších subjektů v zahraničí. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví ČR je produkt předmětem humanitární pomoci nejpostiženějším.

Do výroby ochranných pomůcek se na jaře 2020 pustili také dobrovolníci z řad komunity Centra robotiky a SIT Port, kteří spojili síly a vyrábějí ochranné štíty pro zdravotníky na 3D tiskárnách. Lidé ze "SITky" se inspirovali aktivitou celorepublikové tiskařské komunity v čele s Josefem Průšou z Průša Labu, který poskytl zdarma návod, jak vyrobit na 3D tiskárně komponenty pro výrobu ochranných štítů. Oslovili proto lektora Centra robotiky Tomáše Haberu, který se 3D tiskem zabývá a vlastní několik 3D tiskáren. Sešli se a domluvili. Za pár dní se rozšířila dobrovolnická komunita, přibylo lidí, kteří mají doma 3D tiskárnu a mohou začít vyrábět. SITka dala k dispozici své tiskárny a začala shánět materiál pro dobrovolníky. Následně se spojili s lékaři a pracovníky sociálních služeb, aby se pomůcky dostaly tam, kde je to třeba, a ve svém úsilí nepolevují ani teď.

Západočeská univerzita, kde pracovaly 3D tiskárny hned na několika pracovištích, Fakulta elektrotechnická (FEL) využila navíc metodu řezání laserem, která je ve srovnání s 3D tiskem výrazně rychlejší, a to více než 24násobně. Ochranné štíty z FEL ZČU se skládají ze dvou dílů. Průhledná část o šíři 1 milimetru je z polykarbonátu, na flexibilní pásku kolem hlavy je použit polypropylen. Řešení navrhli studenti doktorského studia. Držáky se podle vzoru ze SIT tiskly i na IT oddělení Lékařské fakulty UK v Plzni, po kompletaci s plexiskly ze SIT využili hotové štíty lékaři na Stomatologické klinice.

Odborníci z FEL se také zapojili do vývoje respirátoru CIIRC RP95, vyvíjeného na ČVUT. Plzeňský tým se podílel na vývoji silikonového výdechového ventilu a těsnění. Zajistil to, aby byl respirátor dokonale těsný a aby nedocházelo k průniku virů.

Ochranné pomůcky však nejsou jedinou inovací, která v Plzeňském kraji výrazným způsobem pomáhá v boji s koronavirem. Absolvent Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Aleš Padrta navrhl speciální držák na lahvičky s očkovací vakcínou, a pomohl tak vyřešit unikátní technický problém. Zmíněné lahvičky jsou velké zhruba tři centimetry a široké necelé dva centimetry. Při manipulaci v chladicím boxu jsou tedy relativně nestabilní, přičemž by ale měly být až do zužitkování ve vertikální poloze. Očkovací týmy proto často řeší způsob, jak nestabilní lahvičky s vakcínou přepravovat a skladovat v různém množství. Řešení navrhl právě Aleš Padrta. Ve spolupráci s kolegy z IoT laboratoře ZČU neboli laboratoře internetu věcí, vytvořili model pořadače lahviček, který má tvar plástve a vejde se do něho až 12 lahviček, tedy až 72 dávek vakcíny. Tento model vytiskli na 3D tiskárně a následně poslali do vakcinačního centra v Rokycanské nemocnici, kde se již úspěšně používá. Poslední verzi pořadače vložila IoT laboratoř ZČU i na internet, aby si pořadníky, které usnadňují manipulaci při přepravě v aktivních termoboxech i skladování v chladničkách, mohla vytisknout i další vakcinační centra. Chytré řešení se tak z Plzně dostane dál do světa.

V krizové situaci významně pomáhají také studenti Fakulty zdravotnických studií nebo Fakulty pedagogické ZČU. Ti nabízejí na fakultní Facebookové skupině Pomáháme v Plzeňském kraji například doučování různých předmětů nebo hlídání. Už od podzimu také pomáhají se školními povinnostmi dětem zaměstnanců Fakultní nemocnice, kteří by jinak museli zůstat se svými malými žáky doma. Distanční výuku díky studentům učitelství také lépe zvládají děti z dětských domovů. Studenti Fakulty zdravotnických studií ZČU spolu se studenty Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, napříč obory a ročníky, už od začátku vypuknutí pandemie dobrovolně posilují řady pracovníků hygieny a nemocnic. Pomáhají na odběrových místech, v call centrech Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje i přímo v nemocnicích. Pomáhají a zároveň tak získávají cenné zkušenosti. Tato plzeňská iniciativa vznikla na základě iniciativ, které vzešly z pražských lékařských fakult, a od počátku má stejné cíle - najít co nejvíce dobrovolníků z řad plzeňských studentů medicíny a nelékařských zdravotnických oborů a jejich ochotu pomáhat uplatnit tam, kde je to potřeba. Kontakty studentů byly primárně odeslány do Fakultní nemocnice Plzeň, ale se později začaly ozývat i menší nemocnice z Plzeňského, Karlovarského či Ústeckého kraje. Nyní studenti pomáhají prakticky po celé republice jako ošetřovatelé, sanitáři nebo asistenti. "Chci pomáhat lidem." To je věta, kterou alespoň jednou za své studium řekl snad každý medik. Je to věta, která nyní více než kdy dřív opravdu něco znamená, a to nejen mezi mediky. Přestala být klišé, protože studenti chtějí lidem pomáhat.