O provoz letecké záchranné služby se v současnosti v ČR dělí armáda na stanovišti v Plzni-Líních, Policie ČR v Praze Ruzyni a osm středisek provozují soukromé firmy - šest firma DSA, dvě slovenský provozovatel ATE. Nepřetržitý provoz dnes zajišťuje šest stanovišť - Líně, Praha, Ostrava, Brno, Hradec Králové a České Budějovice. Se sítí deseti provozních stanic LZS tak patříme k nejlepším v Evropě.

V týmu si musí všichni pomáhat

Provoz letecké záchranné služby mají na starosti příslušníci 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích a Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR v Líních. "Posádku letecké záchranné služby tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra. Tři členové se starají o bezpečnost letu, dva se starají pacienty, ale dohromady jde o kompaktní tým, který si musí pomáhat," prozrazuje plukovník gšt. Zdeněk Pašek, náčelník odboru.

V letech 2017 - 2020 zajišťovala kbelská základna a odbor LZS provoz ještě dalšího stanoviště letecké záchranné služby, a to v Bechyni pro Jihočeský kraj. Pracovalo v nepřetržitém režimu a s volacím znakem Kryštof 13. "I zde se ukázala vysoká profesionalita vojenských zdravotníků a pilotů. Během této doby bylo realizováno 2 160 zásahů a transportováno 2 235 pacientů. Během pandemie onemocnění COVID 19 byl během zimy a jara vyčleněn druhý vrtulník pouze pro přepravu infekčních ventilovaných pacientů z jednotek intenzivní péče napříč celou republikou," připomíná Pašek.

Vrtulník, pro záchranu lepší pomocník

Ačkoliv se v začátcích uvažovalo i o využití letadel, výhody vrtulníku pro LZS nakonec převážily. Může přistát prakticky kdekoliv, let po přímce a vyšší cestovní rychlost oproti cestě po zemi proces záchrany výrazně urychlí. "Přežívají tak lidé, kteří by před pár roky umírali," vzpomínal před deseti lety Michal Mareček, tehdy zástupce velitele Centra letecké záchranné služby AČR.

Každodenní záchranářský trénink je výhodný i pro vojáky: "Kde jinde by se měli armádní lékaři a sestry naučit akutní medicínu než v souvislé praxi. My ji máme dnes a denně. Necvičíme na mapách nebo na figurantech, prostě 2 až 3krát denně, ve dne či v noci, letíme k reálným případům. Tomu říkám výcvik profesionála," svěřoval se tehdy Mareček a jeho slova platí dodnes.

Po roční přestávce, kdy vojenské záchranáře v Líních nahradil soukromník, ho na jaře 1998 vystřídala policie od 1. května 1998 se na tamní vojenské letiště vrátila armádní letecká záchranka již s vrtulníky Sokol W-3A. Od té doby pomáhá obyvatelům západních Čech bez přerušení. Lékaři a zdravotníci z Líní svůj každodenní výcvik zúročují i při zdravotnických transportech zraněných vojáků ze zahraničí armádními letouny (STRATEVAC). Tuto schopnost lze využít v případě nutnosti i pro české občany ze zahraničí.

Letecká záchranná služba v Česku zahájila činnost oficiálně 1. dubna 1987, záchranné lety ale probíhaly už od 30. let 20. století. První zdokumentovaný let na našem území se zraněním člověkem na palubě se uskutečnil 27. srpna 1956. V současné době je Česko pokryto sítí 10 provozních stanic letecké záchranné služby, která patří k nejhustším v Evropě.