V posledních dnech zasáhlo větrné počasí i plzeňské městské lesy. První odhady říkají, že bylo poškozeno přibližně osm tisíc stromů. "Kvůli silnému větru budeme muset vytěžit přibližně čtyři tisíce metrů krychlových dřeva, což představuje asi pětinu roční těžby dřeva v městských lesích," uvedl vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka a dodal: "Větrem poškozené stromy musíme do konce března pokácet a z lesa odstranit. Vítr vyvrací především smrky a modříny, které mají mělké kořeny. Hlavně popadané smrky musí z lesa rychle zmizet, aby nepomáhaly šíření kůrovce."

"Než budou poškozené stromy z lesa odstraněny, měli by se lidé lokalitám s vývraty vyhnout a pohybovat se pouze po cestách, nikoli v porostu. Nebezpečí pádu stromů totiž hrozí ještě minimálně týden po větrné kalamitě, kdy mohou spadnout stromy, které vítr jen naklonil. Při pohybu v lese by lidé měli být obezřetní a za silného větru raději do lesa vůbec nechodit," varoval náměstek primátora města Plzně pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule. Ani městští lesníci do lesních porostů při vichřicích nechodí. Detailní výši škod zjistí, až přestane foukat a přestane hrozit akutní nebezpečí pádu větví či celých stromů. Teprve pak se budou moci vydat přímo do lesů. Omezení také nastanou později, až se začne s kácením. Návštěvníci by měli být ohleduplní, dodržovat pokyny lesníků a s ohledem na vlastní bezpečnost by neměli vstupovat do míst, kde aktuálně těžba probíhá.

Kalamitní dříví je nutné rychle zpracovat. "Vždy se snažíme o nejlepší zpeněžení kalamitního dříví. Vývraty, hlavně ty smrkové, lze většinou zpracovat na surové dříví, pokud se ale strom zlomí, což je častější u borovic, bude rozřezán na palivové dříví," vysvětlil Milan Sekáč ze Správy veřejného statku města Plzně, který se o městské lesy stará a dodal: "Zdravý strom většinou vydrží i silný vítr, ten poškozený suchem, či vnitřní hnilobou se při silném větru často zlomí."