Výzkum se zaměřil na hromadné ubytovací prostory - ubytovny, nocležiště a nouzová přístřeší. V těchto prostorách tazatelé mapovali situaci v bydlení, zaměstnání, vzdělání, zdraví a integraci. Cílem bylo získat informace o potřebách válečných běženců. "Jednoduše vyjádřeno, pokud budeme vědět, komu je třeba rychle pomoci a s čím konkrétně, zefektivníme systém podpory," uvádí zpráva.

V Plzeňském kraji bylo k 23. 5. 2022 celkem 25 927 uprchlíků z Ukrajiny. V přepočtu na počet obyvatel to je 4,4% populace. Nejvíce utečenců je v Plzni, s velkým odstupem následuje Tachov, Klatovy, Rokycany, Bor, Stříbro, Zbůch, Holýšov, Kdyně, Domažlice, Nýrsko, Horšovský Týn a další obce. Finální vzorek tvoří 681 respondentů.

Problémem je bydlení a vzdělávání dětí

Výzkum v Plzeňském kraji ukazuje, že uprchlíci jsou v drtivé většině ženy v produktivním věku. Většina dotazovaných pochází z oblastí probíhajících prudkých válečných bojů, jako je Kyjev, Charkov nebo Doněck. Jedná se o lidi převážně vzdělané, podstatná část z nich si další vzdělání doplňuje v ČR. Pouze třetina hlásí možnost umístit své děti do české školy. Stejně těžkým problémem je dostupnost bydlení.

Mnoho z válečných utečenců momentálně neví, zda se vrátí na Ukrajinu. Důvodem je nedostupnost informací a nemožnost předvídat vývoj války. Minimálně 21 % uvádí přání zůstat natrvalo v ČR, což odpovídá datům o zničených domovech - lidí, kteří uvádějí, že se nemají kam vrátit, je 20 procent.

"Vzhledem k úzce vymezené dotazované skupině nejsou výsledky zobecnitelné na situaci uprchlíků v celém Plzeňském kraji, nicméně poskytují dostatečnou datovou základnu pro interpretaci situace uprchlíků v daném typu bydlení (hromadná ubytovací zařízení)," píší autoři.