Důvod pokuty byl zřejmý. Předmětné pozemky v obou lokalitách nebyly totiž zařízením určeným k nakládání s odpady. Jinak řečeno - společnost APB - PLZEŇ, a.s., nedisponovala platným souhlasem k provozování zařízení k nakládání s odpady. Podle zákona o odpadech je však každý povinen nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Společnost APB - PLZEŇ, a.s., tak nakládala s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly podle zákona o odpadech určeny.

Už jsme se nejednou zmiňovali o využívání (v mnoha případech ovšem zneužívání) odpadů tím, že se označí jako vedlejší produkt. Kromě ekologických důvodů k tomu vedou samozřejmě i důvody ekonomické a administrativní - na nakládání s vedlejšími produkty se nevztahují podmínky pro nakládání s odpady. Je to logické, protože využívání vedlejších produktů v další výrobě přispívá k omezení spotřeby primárních surovin. Společnost se po celou dobu správního řízení hájila tím, že nejde o odpad, ale o vedlejší produkt výroby. Na žádnou z lokalit nebylo v době kontroly inspekce vydáno stavebním úřadem rozhodnutí o využití území, na jehož základě by bylo povoleno provozovat terénní úpravy nebo dočasně skladovat výkopovou zeminu, pro kterou neměla společnost zajištěné využití. Bylo tak zjevně prokázáno, že na lokality v oblasti Prunéřova a Vernéřova, které nejsou určeny k tomuto účelu, bylo naváženo desítky tisíc metrů krychlových odpadu výkopové zeminy.

Firma APB - Plzeň při své "obraně" uvedla, že se se jedná o nekontaminovaný materiál, který nevede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tuto zeminu bylo možné podle ní dále používat bez dalšího zpracování a toto tvrzení dokládá i výsledkem rozboru. Proto byla tato zemina také " v rámci prováděné stavby využita jako materiál určený pro vyrovnání terénních nerovností. Výkopová zemina ukládaná na předmětné pozemky:

a) vznikla jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití bylo možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní

praxe,

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým

dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví."

Tolik argumenty společnosti APB - Plzeň. Obdobná odůvodnění samozřejmě používá při své obhajobě i řada dalších firem, které nakládají s odpady. Inspekce posuzuje každý případ individuálně vzhledem ke zjištěným okolnostem a hodnotí zajištěné důkazy. A to v kontextu aplikace jednak platné legislativy, a jednak ustálení judikatury správních soudů, které se k problematice aplikace pojmu "vedlejší produkt" pro nakládání s výkopovými zeminami opakovaně vyjádřily (např. rozhodnutí NSS č.j. 6 As 149/2013 - 43, rozhodnutí č.j. 10 A 75/2020 - 41). Ostatně, s argumentací a hodnocením skutkového stavu ČIŽP se v daném případě pak ztotožnil i odvolací orgán - ministerstvo životního prostředí.

S tímto problémem se inspekce setkává v podobných firmách napříč celou republikou, jak potvrzuje i ředitel ČIŽP Erik Geuss, který k tomu dodává: "Zákon nepřipouští jiný výklad, než že využití takovéto zeminy musí být prokazatelně zajištěno již v okamžiku jejího vzniku, takové využití musí být zákonné a musí být známy environmentální charakteristiky zeminy. Zákonné podmínky musí být naplněny současně. Není proto v zásadě možné, aby přebytečná výkopová zemina mohla být považována za vedlejší produkt až posléze, například na základě okolností, že se pro ni našlo dodatečně nějaké využití. V takovém případě se totiž vždy jedná o odpadní výkopovou zeminu."

Další využití nekontaminované zeminy je možné podle zákona i bez správního aktu pouze v případě, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. V tomto případě takováto nekontaminovaná zemina nespadá pod režim zákona o odpadech. Pokud však došlo k přesunu zeminy ze stavby A na stavbu B, musela by tato zemina současně splňovat všechna výše uvedená kritéria, aby na ni bylo možné vztáhnout režim vedlejšího produktu.

V případě pochybností, zda se jedná o odpad či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, na který se obviněný mohl obrátit, firma APB - Plzeň však tohoto práva nevyužila.