Šest chmelnic v Žatecké oblasti před rokem vstoupilo do projektu PRO CHMEL. Experti je před minulou zimou osázeli půdními sondami, na chmelnice umístili meteostanice a časosběrné kamery. Na jaře pak senzory - tzv. chmelové EKG - napojili i přímo na vyrostlý chmel. Tyto přístroje celoročně měří klimatické podmínky na chmelnicích a až do letošní sklizně snímaly informace i o kondici rostlin.

Dosavadní analýza výsledků měření ukázala, že letošní extrémní výkyvy počasí, velké vedro a sucho způsobily vysokou míru stresu chmelových rostlin, a tím i špatnou úrodu. Více než 40 dní v červenci a srpnu přesáhlo tropických 30 stupňů a v regionu bylo také více slunečního svitu. Naopak srážky se soustředily do velmi krátkých období na konci dubna, června a nejvíc koncem srpna. "Na vysoké teploty reagovala také horní patra půdy do hloubky zhruba 30 cm, kde jsme zaznamenali kontinuální růst teploty prakticky od jara až do sklizně. Postupně se teplota půdy zvyšovala i v hloubce více než metr pod zemí," říká Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

"V průběhu vegetace rostlina chmele prochází dvěma fázemi vývoje. Vegetativní, kdy standardně roste až do sedmi metrů, větví se a vytváří listy. Poté přechází do generativní fáze, kdy začíná kvést a produkovat chmelové hlávky," vysvětluje Pavel Donner z Chmelařského institutu. Letošní mimořádně suché měsíce vedly k tomu, že chmel nedorostl do obvyklé výšky a příliš brzy začal kvést. Většina rostlin žateckého poloraného červeňáku na Žatecku tím pádem nevyrostla do potřebné výšky a měla malý počet nasazených květů.

"Velmi vysoké teploty narušily standardní fyziologické procesy v rostlině, došlo k zastavení růstu a rostliny začaly klást větší důraz na zásobení kořenového systému. Rostlina se chová jako jakýkoliv jiný organismus, chce se především zachránit, proto v krizi upřednostňuje kořeny před květy. To mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii. Jde o přibližně třetinový pokles výnosu oproti dlouhodobému průměru a poloviční výnos v porovnání s rekordním rokem 2021," dodává Pavel Donner.

Tento neobvyklý vegetační cyklus zaznamenalo komplexní měření v rámci projektu PRO CHMEL. Senzory umístěné přímo na rostlinách změřily nejen průtok živin, ale dokázaly indikovat také úroveň stresu rostliny v závislosti na změně vnějších klimatických podmínek. Právě změny v míře stresu rostlin ukázaly, kdy byl proces kvetení a tvorby hlávek zastaven a chmel vrhl veškerou svou energii do posílení kořenového systému.

Získaná data nyní vyhodnocují experti z Microsoftu společně s agronomy z belgické společnosti 2grow a technology z kanadského start-upu TensoAI, ve spolupráci s výzkumníky z českého Chmelařského institutu. Naměřené údaje porovnávají s dalšími informacemi z půdních sond, meteostanic, satelitních snímků a dalších datových údajů z planetárního počítače Microsoftu. "Máme velmi cenné a komplexní údaje, které vytvářejí datový základ. Nyní pracujeme na speciální aplikaci, která bude pěstitelům napovídat, kdy a v jakém množství mají chmel zavlažovat, a jak se o něj starat, a to až na úroveň jednotlivých chmelnic. Díky tomu budou schopni reagovat i na nepříznivé klimatické změny," dodává Alex Mitro ze společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Během posledních dvou sezón zažili chmelaři na Žatecku oba extrémy - loni jednu z nejlepších sklizní, letos naopak hluboce podprůměrnou. Hlavní roli hrálo počasí, které se v obou případech vymykalo tomu, na co chmelaři byli dlouhodobě zvyklí. "Průběh počasí zůstává pro pěstování chmele klíčovým faktorem. Poslední dvě sklizně prokázaly, že počasí je stále nevyzpytatelnější. Nové řešení od Prazdroje a Microsoftu by nám mělo pomoci tyto výkyvy vyrovnávat," potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

"Je téměř jisté, že klimatické změny budou přinášet další výrazné výkyvy počasí. Proto je dnes více než kdy předtím potřeba přijít s řešením, jak zachovat nejen množství, ale také kvalitu vypěstovaného chmele. To je hlavní cíl našeho projektu. Chceme pomoci tuzemským chmelařům a dát jim do rukou chytrý nástroj, který jim pomůže bojovat s nástrahami počasí a řekne jim, kdy mají dodat chmelu vláhu a v jakém množství," říká Ivan Tučník.

Další měření budou probíhat po celou následující chmelařskou sezonu. Půdní senzory a meteostanice zůstávají na chmelnicích i přes zimu a budou nadále sledovat klimatické podmínky v půdě a v ovzduší. Během příštího roku pak chmelaři zapojení do projektu získají k testování první verzi aplikace.