Farní sbor Českobratrské církve evangelické - Korandův sbor v Plzni provedl v minulých třech letech restaurování svých chrámových varhan, které navrhl a vystavěl v roce 1933 pražský varhanář Karel.

Zajímavá architektura i akustika kostela Korandova sboru a též finální formulace zakázky, jejímž požadavkem byly koncertní varhany, vedly Urbana k velmi promyšlené zvukové koncepci nástroje. Tyto skutečnosti dokládá řada archivních materiálů, v nichž je výslovně uvedeno, že na kůru stojí "koncertní varhany" - tedy nikoli běžný nástroj.

Jak šel čas, měnil se hudební vkus a střídaly se módní trendy. Zejména v padesátých letech dvacátého století byla celá řada romantických nástrojů, jakým byly i varhany v Korandově sboru, zvukově upravována tak, aby se přiblížila ideálu barokních varhan. To ovšem znamenalo rozsáhlé úpravy - mj. krácení píšťal, změna tlaku vzduchu atd.. Provedení těchto úprav, k němuž došlo v roce 1955, mělo v Korandově sboru nevalnou kvalitu, což se od devadesátých let projevovalo obtížemi s údržbou píšťalového fondu a potvrdil to i restaurátorský průzkum.

V osmdesátých letech přibývaly problémy s ovládáním nástroje. Částečně byly způsobeny i průmyslovým znečištěním plzeňského vzduchu. Pneumatický ovládací systém (traktura) je v tomto ohledu velmi citlivý. Tato tíživá situace byla vyřešena v roce 1983 rekonstrukcí původní pneumatické traktury na elektropneumatickou.

Oba zmíněné zásahy varhany v Korandově sboru zcela proměnily. Jejich zvuk byl "nemocný". To pochopil zejména varhaník a dnes varhanní pedagog na univerzitách ve Würzburgu a Erlangenu Jan Doležel, který vypracoval a prosadil po dlouhých diskusích restaurátorský záměr, jehož cílem bylo navrátit varhanám jejich původní charakter a krásu. Restaurování provedla varhanářská dílna Dlabal - Mettler s.r.o.. Práce probíhaly za významné finanční pomoci Plzeňského kraje od roku 2017. Završeny byly v pátek 13. září 2019 za přítomnosti "odborné poroty" zvukovou zkouškou, která dopadla výtečně. Vlastnosti nástroje dokonale prověřil varhaník pan Vladimír Roubal, který od roku 1990 působí jako ředitel chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově, kde také založil chrámový sbor Collegium Strahoviense.