"Největší problémy s divočáky jsou v oblasti Mikulky. Divoká prasata přitahují do této oblasti přes nový silniční průtah z oblasti Boleveckého rybníka a druhá skupina přitahuje směrem od řeky od nového kruhového objezdu. Tento směr byl používán v samém počátku migrace do prostoru od pivovarských studní až po Roudnou na podzim roku 2020, kdy se jejich stávaništěm stala stráň na pravém břehu řeky Berounky v prostoru pod teplárnou a pivovarem. Z tohoto důvodu byl povolen 3. prosince 2020 odlov pro Plzeňskou teplárnu. V prosinci 2020 bylo uloveno 5 kusů zvěře, v roce 2021 bylo uloveno 18 kusů, v roce 2022 uloveno 9 kusů. Důsledkem tohoto loveckého tlaku divoká prasata řešenou lokalitu navštěvují jen sporadicky a přetahují rovnou do prostoru Mikulky či Roudné po levém břehu," vysvětlil náměstek primátora pro oblast dopravy a životní prostředí Aleš Tolar.

"Máme prověřeno, že divoká prasata okupují uváděné lokality celou noc od večera do rána. Na rozdíl od podzimu 2021 a začátku roku 2022, kdy se tlupa divokých prasat zdržovala v lokalitě Mikulka trvale až do 10. února 2022, kdy byla z denního stávaniště vyhnána a jedno prase odloveno, se v současnosti dle monitoringu našeho odboru, hlášení od občanů a kamerových záznamů divoká prasata pohybují po celé lokalitě v různou večerní a noční dobu, popřípadě v brzkých ranních hodinách na různých místech a zcela nahodile, nezůstávají zde a odtahují do denních stávanišť mimo řešenou lokalitu," doplnila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová.

Divoká prasata se v lokalitě vyskytují pouze v podzimních a zimních měsících, protože na polích a v lese není dostatek potravy. "Hlavním důvodem je tedy jednoduché získání potravy. Ta je v lokalitě vinou velkého množství černých skládek. Ty zabezpečují jak rostlinou část potravy, tak i živočišnou, protože na rozkládající se biologický materiál je vázán i aktivní půdní život - plži, červi a myši. Při aktivním vyhledávání potravy pak prasata mohou navštívit přilehlé zahrady a sekané trávníky. Druhým a stejně závažným důvodem je dostatečné množství krytu. Uvedené území je jen částečně hospodářsky využíváno, orná půda leží ladem, zarůstá a veškerý porost umožňuje dostatečný a bezpečný kryt pro černou zvěř," doplnil Aleš Tolar.

"Jedním z opatření je tlak na majitele pozemků a jejich péči o ně, které budeme od této doby provádět. Budeme vyzývat majitele pozemků k urychlené nápravě i pod sankcí. Protože kdybychom ukázněnost občanů v dané lokalitě vyřešili, to znamená problematiku černých skládek a péči o pozemky, prasata by v daném území nebyla, neboť by neměla důvod sem přicházet. Pokusíme se tedy postupnými a právně možnými kroky situaci řešit a postupně ji minimalizovat, protože v dané lokalitě ji nelze již zcela potlačit bez pomoci vlastníků pozemků," dodala Dagmar Svobodová Kaiferová.

Uvedené pozemky jsou vedeny jako nehonební a výkon práva myslivosti je omezený a vzhledem k obrovskému pohybu lidí i nebezpečný. Navíc je výkon práva spojený se souhlasem vlastníka nemovitosti. "Zároveň jsme vyjednali s uživateli nejbližších honiteb, zejména v části okolo Velkého boleveckého rybníka, Pecihrádku a prostoru za městskou čistírnou odpadních vod, souhlasy kvůli lovu divokých prasat. Tato místa často slouží jako ta, z nichž prasata migrují na území Mikulky a Roudné. Dalším krokem je intenzivní lov v honitbách, který je nejúčinnější ke snížení stavu černé zvěře a osvědčil se i v jiných územích města Plzně, protože jedno ulovené prase v problematické lokalitě situaci nevyřeší, ale deset prasat ulovených v místě, odkud migrují, je významným opatřením," uzavřela Dagmar Svobodová Kaiferová.

V osmi honitbách přímo navazujících na Plzeň a na nehonebních pozemcích bylo v roce 2021 uloveno celkem na 400 divokých prasat, za jedenáct měsíců loňského roku to bylo 282 kusů, hlášení za poslední měsíc prosinec bude k dispozici v půlce ledna. I nadále město počítá s odlovem na nehonebních pozemcích v areálu Plzeňské teplárenské a přilehlé vlečce ČD.